SAME RIVER TWICE / LOS REVOLUCIONARIOS - split

12"LP (PHR Records)

Držím v rukách velice zajímavou nahrávku, která již od prvního pohledu zaujme povedeným grafickým ztvárněním. Obal má svoji magii a láká k podrobnému zkoumání, i položení vinylu na gramofon. Na desce se potkávají dvě stylově a nejspíš i "duchovně" spřízněné kapely. Mají k sobě velice blízko, přesto polohou jsou od sebe velice vzdálené. Dvanáctipalcový vinyl propojuje brněnské SAME RIVER TWICE s LOS REVOLUCIONARIOS z dalekého Mexika. Mezinárodní nahrávka vychází pod hlavičkou aktivního labelu PHR Records a vznikla díky lokální události, společném koncertu v brněnském Vegalité.

Obal obě kapely spojuje a jejich přátelství dává vizuální tvář. Dělala ho Pavla, dříve zpěv Tummo. Ztvárněný je rafinovaně a s patinou. Vidíš kořeny nebo vlčí hlavu? B je správně a nejspíš to odkazuje na inspiraci první písní SAME RIVER TWICE. S pěkným obalem ladí insert a deska v černém sáčku. Povedená práce. 

Poslech začínám stranou SAME RIVER TWICE, znám je, debutová nahrávka mě velice bavila a byl jsem plný očekávání. Jo, měl jsem rád i kapelu Nagaika. Vlčí intro a pozvolný nástup s mluveným slovem. Nálada je melancholická, s jiskrou podzimního rána, kdy se s ranní rosou potkávají odcházející chlad proběhlé noci a první sluneční paprsky "... a slova tichá a nevyslovená". Po předehře přichází hlavní děj, intenzivní čtyři skladby, v Brně by nejspíš řekli vály. Celá strana SAME RIVER TWICE má hodně zajímavou náladu, na které se nesou tóny jednotlivých nástrojů. Je to intenzivní a ve zkratce by šlo napsat, že se ve skladbách prolíná emo hardcore a emo crust. Tak jednoduché to nebude, protože tvůrci to pojali po svém a hodně prostoru dostává i post rock, pomyslné emotivní bloumání nad mraky. Jednotlivé skladby mají množství nálad, zvratů a celkově je to zajímavý příběh o čtyřech dějstvích, ve kterém se protíná vztek, emoce i melancholie. V různých podobách, emoční hloubkou a podané autenticky, chápej uvěřitelně. Podobně rafinovaně jako byly skladby napsány, jsou i zaznamenány, o skvělý zvuk se postaral mistr zvuku Amák (Golden HIVE Studios). Zajímavě jsou pjaté i zpěvu řevy a za zmínku určitě stojí, že hostuje i kámoška kapely Jaana (Pripyat, Age of Death nebo Morsa). Hodně mi to baví a přeji silný vítr do plachet nebo aspoň tak silný, aby se kapela hnala kupředu silou, jakou má na této nahrávce a stále to byla hlavně sranda.

Druhé strana patří  LOS REVOLUCIONARIOS, mexický hardcore punk a hned po první skladbě mohu říct, že se k SAME RIVER TWICE skvěle hodí. Hrají podobný styl, ale hrnou to divočeji,  více na "krev". Ve hře jsou opět emoce, melancholie, vztek ve vzduchu a skvělé melodické kytarové vyhrávky.  O co víc dávají kolegové z Brna prostor post hardcore, o to víc jsou mexičané syrovější. Jejich strana má svoji specifickou atmosféru, přesto na SAME RIVER TWICE tak krásně navazují a pracují s podobnými atributy. Nechci nikomu nadržovat, šlo by to říct i opačně. LOS REVOLUCIONARIOS znějí hodně dobře a aktuálně jim v našich končinách vyšel druhý split se švédskými MYTERI (Phobia Records). 

Závěr? Je jednoznačný, perfektní split na kterém se potkali dvě kapely, které pracují s dvěma stranami jedné mince. Drží to pohromadě a obě strany propojuje nadšení, intenzita, jistá surovost, uvěřitelný přístup a emoce, které z jejich tónů tryskají na všechny strany. Stylové různorodost je propojená intenzitou, deska nese svoji pomyslnou pochodeň a létají z ní jiskry, které mohou zažehnout nová lokální ohniska. Texty jsou osobní i politické, plné vzteku a naděje. Nepřikrášlená agresivní nahrávka, plná nehraných emocí a intenzity. Nevím proč, ale při poslechu mi naskakuje vzpomínka na split From Ashes Rise / Victims... (S)

papagajuvhlasatelrecords.bc.com 
phr.cz  

Desku věnovali PHR Records, díky!

Neuro Bats - Neuromantic Heavy Beats

MCD (DIY)

Jsou to myslím dva roky, kdy jsem poprvé psal o pražské kapele Neuro Bats, o jejich debutové nahrávce Noble Roses In The Midst Of Weeds a došlo tehdy i na rozhovor s bubeníkem Jirkou Dražanem. Od té doby uběhl nějaký čas a Neuro Bats vystupují po celé ČR. V měsíci lásky květnu si opět vlastním nákladem vydali novou nahrávku, CD EP pojmenované Neuromantic Heavy Beats.

Na Neuromantic Heavy Beats uslyšíme čtyři vlastní pecky a jednu předělávku, cover Joy Divison Warsaw. EP nahrával Tomáš Kejmar (Sonic Library Studio) a o master se postaral Ondřej Ježek (Jámor studio). Skladby mají své charisma, tep a hlavně rychlost. Neuro Bats písničky podávají svým osobitým způsobem, ve kterém se protíná množství stylů - stoner, hardcore, hard rock, rock´n´roll, "danzig" rock? Zmínil jsem rychlost, ano nikam se nespěchá, všechno má svůj čas a díky rozvážnosti, je prostor užít si sílu riffů. Neuromantic Heavy Beats je vyzrálé a vyhrané EP. Riffy jsou jasné, hutné, valivé, ale mají i svou jiskru, svěžest. Pěkně to jako celek šlape, přesto síla riffů je magická a vytváří skvělé momenty. Sám sebe při poslechu často přistihnu, že se některými nechávám unášet. Zmínil bych i The New Dawn Of Fascism, velice povedenou skladbu s hutnou mlhavou atmosférou a textem o dnešní době, kdy nikdo nejspíš nevíme, co bude za dveřmi, které jsou ještě zavřené. Celé Ep Neuromantic Heavy Beats působí vyzrálým a uceleným dojmem. A pokud máš rád předělávky, dostaneš jednu na závěr. Zahrát Joy Divison Warsaw byla určitě výzva a myslím si, že se to pánům povedlo skvěle. Neuro Bats téhle léty osvědčené klasice dávají svým zvukem další život a hutnější stoner rockové vyznění.

Je fajn vidět, že se kapela vydá svojí vlastní cestou a všechno si dělá sama. CD považuji za mrtvé médium, je to k němu nefér, ale je to tak. Vydání v papírové pošetce přesto vypadá fajn a určitě je i ekonomické. Škoda, že se Neuro Bats nevydali po vinylové cestě, ale co není může být a určitě i grafika obou singlů by se na vinylech neztratila. Ber to jen jako konstatování.

Neuro Bats na své debutní nahrávce ukázali cestu po které se hudebně vydávají a jak je slyšet na novém MCD Neuromantic Heavy Beats, na svém zvuku usilovně pracují. Riffy vítězí!

neurobats.bc.com 

PS: Neuro Bats můžeš vidět v září i na téhle fajn akci v šumavských hvozdech!

CD věnovali Neuro Bats, díky!  

 

Vychází fun-zine KILL YOUR DREAMS! č.13

Vychází fun-zine KILL YOUR DREAMS! č.13 (pokračování How Can Limo Kid Kill Your Dreams?) V nepravidelném občasníku najdeš rozhovory, fotky, grafiky a úvahy. Provedení je klasické, formát A5 naležato a přečíst si můžeš rozhovory Thomas Viallefond (bubeník Burning Heads, Lion‘s Law, atd.), Berrym (Magick Disk Musick), Martinem Slovákem - Slowchou (bicí xGxUxTxSx, Kabinet Múz, atd.), Honzou Taitlem, ARANEM (Aran Satan, Aran Epochal, GNU, SRR, ARANANAR, atd.), Benem (Neřád, atd.), Christian Battaglia - nadšenecký článek o ultracyklistovi z jižních Čech a fotky od Stanislav „Smrčák“ Smrčka a básnické okénko pojmenované Šrapnely z punk rockové poezie III. – Básně textující se!, jejich autorem opět je Michal Mičl Dajč. Autorem skvělé obálky je nadaný kreslíř Honza Tailtl. Zine vychází DIY nákladem v počtu 140 ks a přílohou je flexi 7“EP US kapely Hunting Lions - You and Me (Pirates Press Records, 2024). Fun-zine vychází 18.8.2025 a obratem bude rozesílaný. Díky za případnou podporu! Objednat můžeš na samuelrecords.bc.com nebo na emailu:  samuel.records(dot)seznam.cz . 

Hunting Lions - King of the Avenue

12"LP (Pirates Press Records)

Hunting Lions jsou americká oi punková pětice z Kalifornie. Nehrají dlouho, vznikli během covidové pandemie a v sestavě najdeš ostřílené borce ze známých kapel jako jsou Swingin´ Utters, Roaside Bombs, US Bombs a možná ještě dalších. Na svém debutovém albu King Of The Avenue přinášejí melodický street punk oi, ze kterého je cítit úcta k tradici a zároveň svěží moderní přístup.  

Tepající bicí, bublající bassa, k tomu silné nosné melodie a charismatický vokál, to jsou Hunting Lions a od první pecky ukazují jakým směrem půjdeme. Jestli Ti dělají radost melodické kytary, příchuť rock´n´rollu a refrény, najdeš to u nich všechno. Hunting Lions hrají charismatickou muziku, postavenou na pevným základech melodického punk rocku. Je to chytlavé! Písničky jsou stylové, ale i poměrně pestré, prolíná se v nich množství vlivů - od oi, přes street punk, až po rock´n´roll. Pokud tyhle Američany neznáš a máš rád kapely jako Cock Sparrer, Swingin´ Utters, Social Distortion, The Drowns... vyzkoušej to!

Pánové nejsou žádní mladíci a dokazuje to, že punk rock lze hrát v každém věku, nemusí to být jen mladická revolta. Album King Of The Avenue je svěží, dobře se poslouchá a všechno je na myslím svém místě. Ve zkratce je možné říct, že písničky prostě fungují a mají tah na branku. Texty jsou osobní, ale reagují i na sociální a politická témata oscilují ve společnosti. King of the Avenue není to žádná hudební revoluce, ale poctivě zahrané oi punkrockové album, ke kterému se určitě budu rád vracet. Zní uvěřitelně, opravdově a to mi vlastně úplně stačí.

Jednou z písniček na debutu je i předělávka Hungry Heart od Bruce Springsteena. Samozřejmě je rychlejší než originál. Velice povedená pecka. Ano, mám rád covery, často raději než originály. Bruce Springsteen je americká rocková klasika a Hunting Lions ji perfektně předělali do svého stylu. Muzika Hunting Lions mně zaujala svojí "všedností", můžeš ji poslouchat téměř kdekoliv a kdykoliv. Stylově je poměrně jasně vymezená, ale neobsahuje žádné "hroty a extrémy". Poslech v autě, práci nebo v pátek večer, Ti přinese zajisté pozitivní melodické osvěžení.

V každém případě je jasné, že oi styl si celosvětově říká o pozornost a přináší množství zajímavých kapel. Na mysl mi jde i srovnání francouzského a amerického oi hardcore punku. Kapely z Francie mám za poslední léta poměrně rád a hodně se mi líbí i jejich práce s oi stylem. Na jednu stranu je jasně vidět stylovost, cítit je i touha po sounáležitosti, komunitě a na druhou stranu je slyšet hudební pestrost, snad až odvaha, propojovat různé styly. Kapely se nebojí až melancholických melodií a většina z nich i jasně ideologicky (politicky) vymezených. Tak nějak vnímám Francii, ale nechci si to nějak idealizovat, hudebně mě to baví. Ameriku vnímám jako hrubější a víc "family Agnostic Front". Zaujali mě hlavně hardcore oi kapely jako 86 Mentality a vnímám tady více hrubosti, méně melancholie. Ve zkratce, samozřejmě. Hunting Lions jsou někde mezi a jako koření navíc přidávají rock´n´roll a rock. Umí s tím pracovat, stejně jako většina kapel na Pirates Press Records. Baví mi to a často se přistihnu, že mi některé části písniček prostě v hlavě naskočí sami od sebe.

Závěr děkovačky v LP insertu? Fuck the police, A.C.A.B! (S)

huntinglions.bc.com 
piratespressrecords.com 

Desku věnovali Pirates Press Records, díky!

ADACTA - Tma

12"LP (PHR Records)

Za spolupráce PHR Records a Adactive Records (vydavatelství kapely) vyšlo v album TMA od slovenské kapely ADACTA. Původní vydání alba spatřilo světlo světa za spolupráce mnoha labelů v roce 2015 a nový aktuální release je dostupný v nákladu 2x150 ks na limitovaných číslovaných barevných  vinylech (silver splatter/clear splatter). Pro ADACTA by se album TMA dalo považovat za zlomové, snad už jen tím, že s ním otevírají perfektně tematicky a graficky zpracovanou trilogii koncepčních desek Tma (2015), Zlo (2018) a Dno (2023). Jsme na začátku, přichází Tma, věnujme jí nějaký čas!

Album Tma vyšlo v reedici a po dlouhých deseti letech je opět dostupné na vinylu. Jedná se o temnou a intenzivní nahrávku, syrovou a s nekompromisním materiálem. Název Tma zcela vystihuje její atmosférickou náladu, která koresponduje s grafikou a texty. Svět aktuálně nevypadá v nejlepší kondici, stejně jako tomu již bylo mnohokrát, a ani ADACTA nás nešetří složitými tématy - zlými pocity ze života.

Zmíním i jednu věc, která přímo nesouvisí s albem Tma, přesto ... velice si vážím systematické práce s jakou vydavatelství PHR Records k vydávání přistupuje. Neříkám, že všechny nahrávky stylově docením, ale zcela si uvědomuji to množstvím úsilí a peněz, které za tím stojí. V dnešní době považuji vinyl za formát, který ostatním vládne. Vinyl a elektronické vydání. Zcela určitě se najde množství příznivců, kteří docení, že budou nahrávky na vinylu dostupné a právě díky práci PHR Records je i nahrávka Tma stále živá, mezi námi a vlastně aktuální. Rozhodně si to zaslouží!

Tma je intenzivní deska, které dokáže vtáhnout do děje. Je prostoupená temnotou, přesto nabízí jiskřivé momenty a zajímavé melodické nápady. Crust punk, d-beat, metal - najdeš to tady všechno. Neděje se ale nic krkolomného, muzika maká jako celek, je to tlak. Skvělá je práce kytar. Vytvářejí naléhavou atmosféru, zajímavé melodické momenty a "lesní black metal" nálady. Tepající bicí a hrubý vokál jsou třešničkou na dortu.

Netradiční je použití violy ve skladbě Katastrofy a právě ona vnáší do temného crustového hudebního pohledu neočekávanou civilní harmonii. Skladba Katastrofy, ale i všechny ostatní, nabízejí množství vrstev - nálad, které gradují a vytvářejí osobité vyznění alba. Z poutavého celku často vystupují až mystické "lesní linky" (chápej black metalové) a vnášejí svěžest srovnatelnou s jarním voňavým deštíkem. Texty mluví o úzkosti z bytí a pocitu bezmoci ze světa, který v mnohém přestává dávat smysl. Temnota jako způsob vyjádření proti marnosti světa. (S)

Uprostred tela
Obrovská diera
Miesto srdca len prázdnota
Zlý pocit zo života
Zo života

papagajuvhlasatelrecords.bc.com 
adactaband.bc.com 

phr.cz 

Desku věnovali PHR Records, díky!

Innoxia Corpora - Králi zmaru

12"LP (DIY)

Innoxia Corpora. Rožnov pod Radhoštěm, Zubří. V hardcore punkové scéně nebude nejspíš nikdo, kdo by je neznal. Když jsem psal o jejich splitu s Aranem Epochalem, použil jsem v úvodu větu - "Léty osvědčená značka, která netrpí stařeckou únavou nebo sešlostí" a k mé radosti mohu psaní o nové desce začít stejně - stále je ve hře ostrý jazyk, ostrý zvuk. Hardcore punk / punk hardcore. Začátkem března si pánové vydali vlastním nákladem nové album a věnovali ho Králi zmaru. "Mašina se valí vpřed, bez příplatku za expres. Včera vítěz, dneska vřed, pozítří nohama napřed".

Možná je to drobnost, kterou dnes posluchači zcela nedocení, přesto ji musím zmínit, osobně ji hodnotím velmi kladně a s hardcore punkem to mám spojené - vlastní náklad, vydání. Dělat věci jinak, pokud to jde, sám a nezávisle. Vyšlo to skvěle! Už od prvního pohledu je provedení vinylu moc pěkné a celé dílo je doladěné do detailů. Kladně hodnotím i délku desky, vždycky je lepší si album opakovaně pustit, než mít dojem, že je nějak moc dlouhé. Innoxia Corpora zamíří, jde přímo k věci a sdělení je jednoznačné. Je cítit lásku k věci!

Na novince můžeš slyšet devět nových pecek, v pozměněné sestavě kapely. Svižný hardcore punk, osobitý a rozhodně nezapře místo, lokalitu, ze které pochází. Líbí se mi to, přesto desku nemám jako album na první poslech. Musím se snažit, být otevřený, hledat a poslouchat. Strohá fakta zní: "Nahrávka vznikla 6. dubna a 28. září 2024 ve studiu umělecké školy B-Art Valašské Meziříčí, postaral se mistr zvuku Petr Borovička a to včetně mixu a masteringu. Obal vytvořila Veronika Mičolová, graficky vše zpracovala Lucie Oharková. Tři barevné verze byly vylisovány s velkou péčí v trenčínském VinalLabu."

"Co bylo včera, není dnes, Co včera pravda, zítra lež, Vítejte v tomto století ...A král, co nenarukoval". Texty a hudba jsou i na nové desce dvě stránky jedné mince. Makají spolu a jedna strana doplňuje druhou. Hudební stránka mě opět oslovila přímočarým zvukem a tahem na branku. Zároveň melodiemi. Zajímavé kytarové linky, basová kytara tvrdí muziku, tepající bicí a vzájemně se doplňující zpěvy. Je to Innoxia Corpora, jakou mám rád, přesto mi zaujal zvuk. Možná je to jen můj dojem, že instrumentální část je lehce nad zpěvy? Zní to ale moc dobře. Kytary a jejich práce, jsou skvělý. Hudebně je Innoxia osobitý punk hardcore, inteligentní, se zakódovaným genius loci rožnovského punku. Svěží, osobité a inspirativní!

Dobrý voják Švejk kdysi prohlásil, že jeho drahou vlast vovinuly nějaké mraky a vydal se bojovat za Rakousko Uhersko. Mraky ale mohou ovinout i myšlenky člověka a pomalu se může začít vytrácet radost, která by měla být u všeho, co lidské bytosti činí. Vytratit se může, není to zase tak neobvyklé. Známe to asi všichni. Hudba může být ale legálním dopingem, který je nutný a Innoxia Corpora mi i po čtvrtstoletí fungování vnáší do myšlenek svěží vánek a radost. Čistou radost z poslechu. Doba, ve které žijeme je v mnohém úžasně rychlá, ale i zvrácená v tom, jak dokáže z lidí vysávat životní energii a měnit pojem slova "pravda". Eso národa je píseň, v mnohém zachycující dnešní svět - "Ze svých chyb stále viní druhý, skutečnost letí, on zůstává stát, omyly množí jak na hladině kruhy, místo faktů fikce nechá hrát" a zmínit opět musím i poutavou "thrashing", pomalou kytaru. 

Na dveřích mého kostela
nevidíš kříž, nevidíš kříž
Místo něj Fénix z popela
v drápech svírá klíč
Života klíč

Poslech desky uteče jako voda a protáčím ji opakovaně. Tóny jiskří, stejně jako myšlenky v textech, které bych si dokázal číst bez hudby, jen v vytištěné podobě jako básně. Povstane Dobrý voják Švejk? Blaničtí rytíři? Nebo nás spasí bájný pták Fénix? Život je třeba žít a klíč máme každý v ruce pouze jeden, maximálně dva? Zmar možná vládne dnešní době, ale tohle album věnované Králi zmaru, dokáže být dobrým přítelem ve složité době, ostatně jako předchozí nahrávky kapely! (S)

innoxiacorpora.bc.com 

Desku věnovali Innoxia Corpora, díky!

Deathfiend - Dark Rising

12"LP (Phobia Records)

Deathfiend jsou trojice z anglického města Birmingham a po svém debutu Beyond Life z roku 2022 přicházejí s novým albem Dark Rising. Vychází na všech formátech, CD pod hlavičkou portugalského labelu Gruesome Records a vinylová verze za spolupráce německého labelu Anomie Records a lokálního Phobia Records. Deathfiend dávají na své novince temnotě zcela nový rozměr!

Intro s mluveným slovem nám k novince otevře dveře. "We are the humans, The plague race, Out on a planet, In space…" Slova, která zní chladně a vnášejí do přicházejících myšlenek nejistotu. Očekávání. Hutné valivé riffy jsou předzvěstí toho co přijde. Předtuchy se naplní hned ve druhé písni Outliers, kdy se stroj rozjede a začne makat na plné obrátky! Je to jízda!

Deathfiend s odvahou, jistotou a rozvahou servírují novinku Dark Rising. Jak napovídá motiv obalu, pomyslná apokalypsa na nás bude sestupovat a doléhat. Její tíha nebude znát slitování. Zvuk je velký a mocný. Architekti tohoto monstra vypouštějí bestii, která je hladová a lačná. Nebojí se čekat, nechvátá a v tom je její síla. Na základech poskládaných z riffů starých metalových kapel Deathfiend zakládají epický chrám, ze kterého sálá energie a na vlnách silného zvuku propojují death metal, crust a sludge metal. Riffy, brutální jistý zpěv a skvělý zvuk.  Zní to to extrémně, ale zároveň neotřele a prolínání zmíněných stylů mně jen udržuje v pozoru. Stejně tak změny rychlostí. Tóny přinášejí jiskřivé prozření i na mně dopadají s tíhou těžkých rozhodnutí. Po zrychlení přijde zpomalení a tóny sestupují jako mlha nad ranní chladnou krajinou. 

Dark Rising je zralé album. Přináší bolest, sílu, naději i očekávání. Je až neuvěřitelné s jakou lehkostí se na desce styly jako metal, crust, post metal nebo sludge prolínají a vytvářejí silné těleso. Tvárnou hmotu. Hrne se kupředu s razancí a jistotou. Johny Cash zpíval v jedné písničce I See a Darkness. Temnota a nejistota, to je to, co na mě při poslechu Dark Rising doléhá. Jestli to zvládnu, budu silnější. Slibuju to sám sobě. Jo, rozhodně zajímavým hostem na albu je Mark "Barney" Greenway z Napalm Death. Jeho postava zajisté posouvá dílo ještě na další úroveň, vyšší úroveň.

Tyrants and liars
Rule with the tongue and the blade
Wake from your slumber
Like history, nothing has changed
Blinded by scripture of saviours
Crosses and slaves
You look to the skies for instruction
While digging your graves

Všechno se před tím než jsem si pustil Dark Rising zdálo jasné. Cesta byla pevná a obzor byl v dohledu. Během poslechu nejistota nabrala reálné obrysy a pochybnosti. Obzor se začal vzdalovat, cesta se změnila v bahno. Pochybuju sám o sobě, jestli mám vůbec sílu dojít do cíle a něco změnit. Jaký je Tvůj cíl? Můžeš o tom rozjímat u závěrečné epické chrámově laděné skladby "Embrace The Flame". (S)

phobiarecords.bc.com 

Desku poskytlo vydavatelsví Phobia Records, díky!