ANTISOCIAL SKILLS - Low Expectations

12" LP (DIY)

ANTISOCIAL SKILLS jsou slovenská hardcore punková parta lokalizovaná v Praze. V sestavě kapely najdeš členy Ilúzia, Rübänïskö a v počátcích i Time Of My Life, Koroze, Jasnovidec. Aktuálně hrají jako punkový trojlístek a jejich poslední novinkou je album Low Expectations. Desku si vydali vlastním nákladem (super) a pozor vydání vyšlo v šesti různých barevných variantách, ručně číslovaných. ANTISOCIAL SKILLS na něm servírují své antisociální dovednosti.

The dream is over
Its fucking dead
Been dead for years
No tears were shed

Těšil jsem se, jak desku položím na gramofon. Viděl jsem několik živých vystoupení Antisocial Skill a vždycky mi to hodně bavilo. Očekávání ale stranou a přistoupím k tomu "Low Expectations"stylem. Zahazuji očekávání i sny. První pecka Dream je intenzivní "sekaný" hardcore, afektovaný a odtažitý. Vibruje to, maká to, ale taky mi to nenechává se nějak extra blízko přiblížit. Half-Life je druhá písnička a je o zcela něčem jiném, přináší specifické melancholické melodie, které se mi na ANTISOCIAL SKILLS hodně líbí. Jsou nápadité, nejsou vlezlé, ani extra přeslazené. Dojde ale i na zvraty, změny, jak v hudbě, tak v mém vnímání. Stále jsem ve střechu a vlastně tenhle pocit mi provází během celého poslechu. 

Burning through life
Wasting my time
Uncomfortably numb
Uncomfortably dumb

ANTISOCIAL SKILLS mají svůj ojedinělý zvuk i styl. Líbí se mi to, leze mi to pod kůži, oči mám na stopkách. Jejich muzika vibruje, je odtažitá i milá, slyším odlesky 80tkového hardcore, ale i osobité melodie, výrazné kytarové linky a bicí, které muziku tlačí kupředu. Ruku v ruce s atmosférou alba, jde zvuk, který je od mistra Amáka (GOLDEN HIVE STUDIO) a je perfektní. Hodně se mi líbí. V jednotlivých písničkách se protíná ostřejší hardcore, s melodickým a ve skladbě Disappointment je i mini prostor na melancholickou instrumentální část. V hudbě cítím i jistou melancholii, emoce a dostalo se mi to poměrně hodně "pod kůži".

I’m disappointed
Disappointed in us
I’m disappointed

Písničky jsou intenzivní a nejde se u nich nudit. Deska "uteče" poměrně rychle, stopáž je hardcore punková (cca do půl hodiny?), nic není navíc a jde se přímo k věci! Celé album a jednotlivé písničky nabízejí množství zvratů a rozdílných momentů. Jedeme rychleji, i pomaleji, má to STYL.

I see you
I feel you
I can’t help
I can see your pain...

ANTISOCIAL SKILLS umí napsat zajímavou muziku, intenzivní, vibrující, s promyšlenou strukturou! Některé pecky jsou i solidní hity, pokud bych měl hlasovat, po poslechu desky bych zvedl ruku pro Disappointment a Lifetime. Mám je stále v hlavě. Nejde ale vytáhnou jen dvě písničky, baví mi to celý, má to svůj styl a rukopis. Chytneš za kliku, otevřeš dveře a svět ANTISOCIAL SKILLS je před Tebou. Intenzivní i introvertní, naštvaný i smutný, laskavý i hrubý. Hudba, obal i texty, jde to ruku ruce. Amák hudbu nahrál s citem a osobně se mi to zdá perfektní, nic nechybí, ani nepřebývá. Obal od Lilla Gombos zaujme a trochu mi připomněl jedno tričko Das Oath, ale u nich na té grafice šlo o jiné věci:) Layout je rozhodně zajímavý a dostatečně divný:). Texty jsou osobní, hledající i tápající. Iluze se nejspíš postupem času ztrácí, ale vždycky je dobrý o svých myšlenkách přemýšlet nebo je ze sebe dostat ven. Za mně super deska, i kapela! (S)

antisocialskills.bc.com 

Desku věnovali Antisocial Skills, díky!

PS: Live session ANTISOCIAL SKILLS - Talking Point v Sonic Library Studiu najdeš na zde.
PS: fotka je "ukradená" z profilu pana Karla Vyskočila.

Kill Your Dreams! č.14

Pomalu pracujeme na novém čísle fun-zinu Kill Your Dreams! č.14. Dnes přišla krásná obálka od LUBARTE DARKART Ľu Ba, kterou si určitě budete pamatovat za mikrofonem v Controlled Existence. Díky moc!

Diagnóza Dávivá Žízeň

12"LP (PHR Records)

PHR Records se opět povedl husarský kousek, na kterém je vidět, že se doslova vědecké práci při vyhledávání punkových nahrávek věnují poctivě a s patřičnou vášní. Mladší ročníky se nejspíš chytat nebudou, starší možná zavzpomínají - v ruce držím vinyl s živákem plzeňské kapely Diagnóza Dávivá Žízeň, zkráceně D.D.Ž. 

Psal se rok 1992 a bylo tři roky po samotové revoluci. Co se dělo v ČR zajímavého? Byla zřízená veřejnoprávní Česká televize, 13. února 1992 se Československo stalo 39. zemí připojenou k internetu, v květnu začala první vlna kupónové privatizace, v červenci se představitelé nejsilnějších politických stran ČSFR – ODS (Václav Klaus) a HZDS (Vladimír Mečiar) v Bratislavě dohodli na zániku ČSFR, divadlo Járy Cimrmana se stěhuje do Žižkovského divadla a rozpadla se hudební skupina Lucie. Tolik výběr z wikipedia. Vinylové desky byly ještě vystavený v prodejnách s hudebními nosiči, CDčka se již roku 1989 hlásí o slovo a v Loděnicích se myslím vážně uvažovalo o ukončení výroby desek. K tomu nedošlo a v roce 1992 vyšly pro punks i dva lokální výběry Rebelie III. - Neopunk 92 (Monitor) a Plzeňská scéna – Pod lampou na baru (Avik). Kompilace byly vydané na CD/MC/LP a oba přinášejí i kapelu Diagnóza Dávivá Žízeň. 

Diagnóza Dávivá Žízeň fungovala krátce, tuším v letech 1991-1992 a kromě písniček na zmíněných kompilacích kolovala mezi punks kazeta s živákem. Taky jsem jí tuším protáčel, ale nejspíš jsem ani neměl představu odkud záznam pocházel a kolikátá to je kopie. Byl jsem myslím v prvním nebo druhém ročníku na průmyslovce a v zapadlém obchodě na strakonickém náměstí jsem si koupil originálku s výběrem Plzeňská Scéna. Hltal jsem tehdy všechno alternativní a hladově jsem poslouchal co se dalo. Pamatuju si plzeňské kapely Diagnóza Dávivá Žízeň, Bradavice, Požár Mlýna... Po mnoha letech D.D.Ž. pouštím a naskakují mi vzpomínky na rozdílné věci v mém životě a hlavně na dobu plnou očekávání a změn, která tehdy byla.

Nahrávka je živák, záznam koncertu, zvuk je autentickej a vlastně si pamatuju, že takhle nějak jsem to celý vnímal při poslechu z kazeťáků pochybných kvalit. Nebyl jsem hi-fista, co poslouchal jen Pink Floyd, bavila mě hlavně energie, syrová a nespoutaná. Vnímal jsem i tvůrčí svobodu a to byl vlastně i duch té doby. Věci se děly, některé by se možná dneska asi neuskutečnily. Já jsem byl mladej, svět byl krásnej, pamatuju si hlavně ty pěkný věci a jedna z mnoha střípků vzpomínek patří i D.D.Ž.:)

Dneska již vím, že nahrávka pochází z koncertu v Klatovech a je z roku 1992. Jak zní? Syrově, autenticky, hi-fisti poslech asi nepřežijí, ale rozhodně to nezní špatně, když vezmu v potaz, ve kterém roce záznam vznikl a jaká byla tehdy technika. O audio archeologii, mastering, se postaral Marek "Barmy" Jánský. 

D.D.Ž. jsou na záznamu mladí kluci, hráli punk a hráli ho nahlas. Čím víc nahlas, tím víc punk. Párty a punk, jak se píše i v insertu aktuálně vydaného vinylu. Po vydání  kompilace Rebelie III. - Neopunk u Monitoru nastal ale konec D.D.Ž., autorská invence se vyčerpala, nebylo nic nového, co sdělit světu a cesty členů kapely se rozdělili. Vlastně ani netuším, jestli někdo ještě v nějaké kapele hrál a jestli vůbec ještě žijí. Hudebně punk, textově dostaneš vážnější témata (Armáda), vtipný vály (Metalová Božena), ale i úplný blbosti (Špeková písnička, Bůček über alles...). Když jsme u toho vtipu, tak záznam vychází včetně průpovídek mezi songama. Jo, Metalová Božena byla v Plzni, ve Strakonicích byla zase Skejtová Růžena. Text jako Loutkový Divadlo, ten šel použít i dneska - "myslí nově, ale stejně blbě" a hlavně anti vojenské peace punk sdělení v některých písničkách bylo prima. Ano, taky jsem nebyl na vojně. 

Sedíme v hospodě, 
a všichni pivo pijem.
Že na vojnu nepudem
lapasům se smějem.
Já na vojnu nepolezu,
já se tanků bojím.
Nestřílím a nemířím,
taky nenabíjím.

Živák má určitě svojí historickou vypovídající hodnotu a je v něm ukrytá i notná dávka nostalgie. Zní autenticky a rozhodně lépe, než několik živáků Misfits, které jsem slyšel. Jo, D.D.Ž. proti válce vystřelili, ale válku netrefili... (S)

PS: Bohužel jsem v té době D.D.Ž. živě neviděl.

phr.cz/ 
papagajuvhlasatelrecords.bc.com 

Desku věnovali PHR Records, díky!

Myteri / Los Revolucionarios - split

12"LP (Phobia Records)

Venku je společný split Myteri s Los Revolucionarios, který je pro mnohé punks určitě očekávanou událostí. Přináší dvě kapely z poměrně vzdálených zemí, mexické hardcore punks Los Revolucionarios a švédský melodický crust Myteri. Dvě daleké lokality, podobné DIY ideály, nadšení, ale i blízké hudebním vyjádření, i tyto věcí spojují obě party. Opět se mi vybavuje heslo, které kdysi pronesl Svatý Otec Iny (toho času Gride) - "mysli globálně, moshuj lokálně". Snad i tento split stále drží v rukách pochodeň globální spolupráce mezi podobnými lidmi. 

Myteri i Los Revolucionarios mají své jméno, fungují poměrně dlouhou dobu (kolem 10 let?),  v DIY scéně jsou aktivní a jsou oddanými služebníky svého řemesla. Osobně mám rád splity, kompilace, hlavně pro poznávání nových kapel. Split Myteri / Los Revolucionarios je ale naplněný očekáváním, je sázkou na jistotu. Myteri u nás známe díky neúnavné práci Phobia Records a Los Revolucionarios nedávno vyšel super split se SAME RIVER TWICE na PHR Records. V obou případech dostaneš různé hudební variace na slovo crust. Obě kapely znějí skvěle a nemusel jsem dvakrát přemýšlet, čím si mě získali - byla to intenzita a čistá vášeň, které z nich tryská a téměř po prvních vteřinách se mi jejich energie vryla pod kůži. Působí energicky, čistě a i když je jejich muzika i texty plná agrese, negací, přináší radost a jiskru. V jejich podobě crustu je ve skladbách vyrytá melodická linka, která je neuvěřitelně svěží. Naskakuje mi z toho husí kůže na zádech! Na desce je po sedmi peckách od každé kapely. Utečou velice rychle, hlavně díky energii a rychlosti. Je to tlak a cítím smutek i radost zároveň.

Myteri (Göteborg) a severský melodický crust prvotřídní kvality. Šum severských lesů, noc odchází a temno po pár vteřinách rozeženou sluneční paprsky. Slunce přináší jas, stejně jako melodická linka protkaná ve všech sedmi peckách na jejich straně. Myteri tóny jsou plné oscilující energie, žáru, ale i melancholie a žalu. Zpívají ve svém rodném jazyce a řevy jsou mocné. Na netu jsem se dočetl, že po tomto splitu budou mít pánové novou sestavu. Oddaně je poslouchám, je to skvělý!

Los Revolucionarios mají hrubší nástup, thrashing kytary a jedeme! Hrubší pecky, opět protkané melodiemi. Hardcore crust, tepající bicí a opět mocné vokály. Hrubé, intenzivní a rychlé. Líbí se mi, že v některých skladbách se zpomalí a díky tomu vyznívají ještě temněji. Kontrasty v rychlostech znějí moc dobře. Dvě stránky jedné crustové mince a pro Myteri perfektní parťáci. Texty určitě žalují na život v Mexiku. 

Grafickou tvář dal nahrávce nadaný kreslíř Mathi Lepsis (Lepsis-design) a layout Johan Andersson (KrigsKonstDesign). Obal je krásný, stejně jako melodické linky protkané v tónech obou kapel. O zvuk se postaral Brad Boatright (Audiosiege) a je na tom stejně. Radost si desku prohlížet i poslouchat. Split vyšel na vinylu (Exabrupto Records, Halvfabrikat Records a Phobia Records), ale i CD (Grillo Negro Records, Halvfabrikat Records, Negative Day Records a Tormentas Records). Vinyl je pěkně udělaný a jako bonus najdeš plakát.

Nikdo nevyhrál, je to 1:1 a pokud chceš vítěze, je to melodický crust. Úžasný split, který zaujme svěží energií a elánem. Tahle hudba Tě donutí postupovat kupředu, přestože Tvé karty v ruce nevypadají ideálně. Melodie, které Ti dají křídla, díky kterým se třeba povzneseš nad problémy všedních dní. Zapomeň na tváře politiků, negace, lži... Myteri a Los Revolucionarios jsou transfuzí čistou energií. (S)

phobiarecords.net 
phobiarecords.bc.com 

Desku věnovali Phobia Records, díky!

My o vlkoch - Slovo je zbraň

12"LP (PHR Records)

"Vlci vyjí a karavana jde dál" je variantou známého asijského přísloví, které vyjadřuje, že i přes kritiku nebo odpor okolí je nutné pokračovat v započaté cestě. My o vlkoch je skupina z Košic a jejich zbraní je slovo. "Slovo je zbraň" a "na počiatku bolo slovo", ale na jejich slova si dejte pozor, varování v insertu desky zní: "Ak trpíš úzkosťami z diania vo svete, tak iné ako vyššie spomenuté dve skladby (Značky a logá / My) si ani nepúšťaj; nie sú zrovna pozitivné." Přepsáno v původním znění bez překladu. Album "Slovo je zbraň" láká originálním názvem kapely, povedeným obalem a v drážkách desky je vylisovaný rychlý a osobitý hardcore punk. 

Mám doma dvanáctipalcový vinyl 4way split Hrach´O´Stenu, kde najdeš FAJRONT, Samotar, Hledání a My o vlkoch na něm mají 3 pecky, originálně pojaté 3 akusticky laděné pecky a jedna z nich byla povedená předělávka Chumbawamba – Sing about Love, v podání My o vlkoch - Spievať o láske. Fajn nápad i provedení. 

Nechcem viac spievať o nenávisti.
Nechcem viac spievať o nešťastí.
Nechcem viac spievať o tom, čo stále spievam,
chcem spievať o tom, čo mám rád.

Ale zpět k debutu "Slovo je zbraň", z poklidného intra s pianem "Na počiatku bolo slovo" se po pár vteřinách rozjede rychlý hardcore punk a šlo by to napsat i opačně punk / hardcore. Přímočará muzika, zahraná bez kudrlinek a zbytečných pozlátek. Hned poznáš, že tohle hraje punková skupina, skladby mají potřebnou energii, jsou uvěřitelné, nepostrádají punkový náboj a nechybí jim kvalitní texty o palčivých problémech dnešní doby. "Slovo je zbraň" a věci pojmenovat je prvním krokem... alespoň k tomu si uvědomit, že něco může být špatně. My o vlkoch zvládnou zachytit i vážná témata s lehkostí a vtipem. 

Nemusíš nad tím moc přemýšlet, sdělení je jasné a úderné, přesně jak by to mělo být. Vypíchnul bych zajímavé nápady, hudební postupy a změny rychlostí s jakými jsou jednotlivé pecky zahrané. My o vlkoch znějí stejně jako jejich název, neotřele.

Na počiatku bolo slovo
a to slovo bolo plné nenávisti a hnevu,
zloby a prianí všetkého zlého.
Prv len presvitalo popod dvere,
však už mámilo svojou vôňou.
A predsa bolo horké ako žlč,
ostré sťa britva
a pálilo ako mráz za jasnej noci,
keď mesiac svojou žiarou
umlčí hviezdy.

Pěkně jsou "propojené" písničky Značky a logá / Strany a hnutia a celkově texty na albu jsou poměrně originálně pojaté, i různorodé. V závěru je předělávka od skupiny Duben v Pešti a v poslední skladbě My hostují Kedrovka z Naive Fighters, Didi z Nonconformist a Dan z Hledání. 

Spletitou cestou spolu kráčame my.
Aj keď na kolenách kľačiaci, sme to stále my.
„Seprané nášivky, špinavá muzika“ sme my
My: ja, Ixo, Mimo a ty.

My o vlkoch je neotřele působí parta ze Slovenska, hudebně i textově. Hlavně pozor na slova a "optimizmus je na príťaž - počúvaj crust"! (S)

papagajuvhlasatelrecords.bc.com 
phr.cz 
myovlkoch.bc.com 

Desku věnovali PHR Records, díky!

ESAZLESA - Dokud vím, co mám

12"LP (Indies Scope)

ESAZLESA pocházejí ze západních Čech a koncem loňského roku jim vyšlo na Indies Scope nové album s názvem Dokud vím, co mám. Přinášejí náladový mix emocore, post-rocku, rocku - osobitého, intenzivního i bloumavého, plného emocí a nálad. V jejich hudbě je kladený velký důraz na kytary a jejich linky, které vytvářejí oscilující atmosféru. Post-rocková kytarovka, ve které jsou v mnoha vrstvách propojeny melodie a intenzivní výbuchy energie, v kontrastu s tichými rozvážnými pasážemi. Pohlazení, pohoda i nervozita v mnoha dějstvích.

Úplně jsem zapomněl, že jsem před lety psal recenzi na singl Esa z lesa "Chtěl bych vidět svět dětskýma očima". Je to již dávno, 14 let zpátky? Vody v řekách proteklo hodně, někdo vyrostl a jiný už mezi námi není. Čas plyne, ESAZLESA registruji, ale vlastně až teď po dlouhé době mám zase příležitost si je poslechnout v klidu z desky. Točí se mi poslední album "Dokud vím, co mám" a od prvních tónů cítím, že je naprosto vhodné pro nadcházející roční období, podzim. V první skladbě "Dokud vím" není potřeba slov a hodně mi připomíná některé kapely na Denovali Records. V jednom období jsem tento německý label sledoval. Ano, dostaneš epický post-rock, vtahující atmosféru, kdy tóny hudby Ti mohou dopřát křídla a Ty se pak vznášíš nad virtuální mraky, ale i své každodenní problémy. ESAZLESA nám již v úvodu desky dávají úžasný pocit "oproštění se" a skvělý zvuk od Amáka (Golden Hive) dobré letové podmínky. 

NA PLÁNÍCH SVÍTÁ
A STÍNY ODEJDOU
CO ZÍTŘEK CHYSTÁ
AŽ PROJDEŠ TMOU

Když se ponoříš do poslechu desky, máš možnost, ponořit se i sám do sebe. Dostaneš se až tak daleko, kam Ti to představivost dovolí. Vnímej. Hudba má pěknou vlastnost, že pokud zaujme, může změnit vnímání, postoje nebo prostě jen vtáhnout do děje a nechat posluchači prostor si její atmosféru užít. Dlouho jsem to neudělal, ale dal jsem album ESAZLESA na plotnu gramofonu, nechal svítit jen slabé osvětlení a zkusil poslouchat pozorně, jako když jdu třeba do kina na film. Vinyl se točí, příběh o mnoha dějstvích postupně rozkvétá a jeho kořením jsou různé hudební přísady. Chvílemi se vznášíš, chvílemi bloumáš a tápeš. Tóny zvládají přinést klid i bouři. ESAZLESA znějí krásně a jejich vyprávění je poutavé.

JSOU DNY KDY TÁHNU TĚ TMOU
KDYŽ VŠECHNY SVĚTLA ZHASNOU
VIDINY ZÍTŘKŮ CHŘADNOU
TÁHNU TĚ TMOU

Jednotlivé skladby mají různé nálady a propojeny jsou emotivní post-rockovou náladou. Emo, post rock, to je myslím páteř alba "Dokud vím, co mám". ESAZLESA Tě na něm nikam netlačí, je to pocitové a jiskřivé setkání. Za skromného světla jen v tichosti poslouchám, nechávám se unášet a občas mě z vnitřních pocitů vytrhnou strhujícími výbuchy emocí. Funguje to skvěle a závěrečná skladba "Co mám" je až chrámově epická. Snad bych si i přál, aby neskončila... Na svém profilu mají ESAZLESA popisku, "emo dává opravdovej smysl až po třicítce". Musím říct, že i v dalších životních fázích snad dává smysl. Alespoň teď, v pološeru, si to myslím. (S)

esazlesa.bc.com 

Desku věnoval Martin Slowcha (Kabinet Records), díky!

 

Entrapped - Světlo je mrtvý

12"LP (Phobia Records)

Entrapped z jihu Čech jsou tady s druhou velkou deskou. Vyšla na aktivním labelu Phobia Records a přináší směs syrového death metalu s punkovým odérem. Pánové hrají rychle, extrémně, brutálně a jejich rytmika drtivě doléhá na ušní bubínky. Na posluchače se od první vteřiny valí hluková lavina a je až kupodivu, jak z ní vylézají melodie, které obstarávají hlavně kytary. Světlo je mrtvý je extrémní, temná a surová deska. 

Entrapped jsou hardcore punkový trojlístek, členy můžeš znát třeba z Lahar nebo Dezinfekce. Stylově se budeme pohybovat ve škatulce death metal. Rychlý metal, extrémní a zlá muzika! Jako přípravu, si zapni zprávy nebo přečti nějaký dystopický román a v myšlenkách se možná dostaneš do bodu, kdy si řekneš, co tady bude, až tady nebudeme? Jak bude vypadat svět po 3. světové válce nebo až se změní klima a většina lidstva zmizí? Samozřejmě bych si nepřál, aby se to stalo. Jen si představ postapokalyptický svět a že jsi jeden z mála, kteří zůstali naživu. Jak bude vypadat krása, láska nebo lidskost? Zůstanou lidé, umělá inteligence a roboti. Někde jsem četl, že death metal nemá působit "hodně", má být zlý, aby se ho lidé bály a je nejspíš hudebně ideální pro ztvárnění zmíněné vize. Možná je to jen vymyšlená budoucnost nebo si při pohledu na obal vinylu Světlo je mrtvý vzpomeneš na legendární hru DOOM. V každém případě, v budoucnosti by v baru těch "zlých", mohli po večerech hrát Entrapped. Album Světlo je mrtvý je ztvárněním postapokalyptických vizí, temna a naděje. Grafika alba ztvárňuje souboj robotů, zlých a ještě zlejších.

Poslední vize nekonečna. První vál, deska startuje. Je to tlak od prvních vteřin a mix extrémních pocitů. Cítím se jako Víťa Jakoubek na kolotoči.  Ano, pochopí, jen Ti, kteří znají film Vrať se do hrobu. Zvuk je ostrý, změny extrémní. Jsme na startu a "mosty do ticha bortí se v řevu". Entrapped jsou trojice a jejich muzika je hodně solidní palba. Všechno je extrémně rychlé, v rámci daného žánru. Tlačí to! Bicí jsou kanonáda, kytary vytvářejí až epické momenty a řev jejich ztvárnění chaotického světa doplňuje. Zpěvy jsou perfektně frázované a sází temné vize do rozbouřených vln tónů. Pocity mám během poslechu stísněné a bez nějakého povzbuzení. "Mír už je minulost, zbyla jen válka." Album uběhne poměrně rychle, nestačím ani všechno vstřebávat. Než se pořádně rozkoukám, jsme u poslední pecky "Hrůza v Dunwichi", která končí až epicky. Zanechává to ve mně až monumentální pocit z konce světa.

Feel the Darkness! (S)

phobiarecords.bc.com 
phobiarecords.net 

Desku věnovali Phobia Records, díky!